Pánevní zánětlivá nemoc
Termín pánevní zánětlivá nemoc (PID – pelvic inflammatory disease) se dnes používá pro označení zánětu vnitřního pohlavního ústrojí ženy, které obvykle postihuje současně dělohu a vejcovody, později případně pánevní pobřišnici.
Příčiny
Pánevní zánětlivou nemoc způsobují bakterie, které se sem dostaly z děložního hrdla, odkud přes dutinu děložní přešly až do vejcovodů (a případně ještě dál do dutiny břišní). Většinu případů způsobují dva druhy bakterií – Neisseria gonorrhoeae a Chlamydia trachomatis. Obě se přenášejí prakticky výhradně pohlavním stykem.
Druhou, podstatně vzácnější cestou, kterou může vzniknout pánevní zánětlivá nemoc, je přestup infekce z okolí, nejčastěji ze zaníceného červovitého výběžku slepého střeva.
Existuje ještě třetí možnost šíření infekce na vaječníky, je však velmi vzácná. Jedná se o přenos krví, ke kterému může dojít ve vzácných případech tuberkulózy vejcovodu.
Příznaky
Mezi nejčastější příznaky pánevního zánětu jsou bolesti v podbřišku, krvácení i zvýšená teplota. Avšak záněty způsobené chlamydiemi probíhají často s minimem příznaků a zůstávají chybně neléčeny.
Z pouhého gynekologického vyšetření se nedá pánevní zánět spolehlivě rozpoznat. Zjistilo se, že asi polovina případů označených a léčených jako zánět vaječníků ve skutečnosti zánětem není, bolesti a další potíže mají příčinu jinou. Pánevní zánětlivá nemoc, zvláště pokud není včas a dostatečně léčena, často způsobí slepení ústí vejcovodů, případně vznik srůstů kolem vejcovodů. To má za následek neprůchodnost vejcovodů a neplodnost.
Léčba
K léčbě se užívají antibiotika, která mají minimum vedlejších účinků. Má-li však žena potíže opakovaně, tak buď mají jinou příčinu, nebo jde o opakovanou infekci od nemocného a neléčeného partnera.
Prevence
Jak se před pánevní zánětlivou nemocí chránit? Jedinou cestou je odpovědný výběr sexuálních partnerů a případné užívání kondomu, který do jisté míry před přenosem infekce chrání (nikoli stoprocentně).