Záněty dělohy: jak vznikají a jak se léčí?

Zánět dělohy je součástí pánevní zánětlivé nemoci, a tedy zánětu, který postihuje nejen dělohu, ale časem přestupuje i na vejcovody a případně i na pánevní pobřišnici. Začíná infekcí děložního hrdla, tj. té části dělohy, která vyčnívá do pochvy. Zde je přítomen tzv. cylindrický epitel, což je typ sliznice, který je mnohem citlivější na infekci než sliznice pochvy (kde je tzv. dlaždicový epitel).

V děloze se mohou uchytit především dvě bakterie přenášené pohlavním stykem: Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae (původce kapavky). V děložním hrdle mohou přežívat dlouhou dobu, aniž by vyvolávaly výraznější potíže, někdy však způsobují hnisavý výtok. Za určitých okolností (při oslabení organismu apod.) mohou postoupit „vzhůru“, tj. na děložní tělo, a způsobit zánět dělohy v užším slova smyslu.

Zánět dělohy se projevuje bolestí v podbřišku, krvácením mimo cyklus, někdy zvýšenou teplotou. Infekce se může přenést do dalších částí ženského pohlavního ústrojí, tj. na vejcovody. V tuto chvíli je nejvyšší čas na zahájení léčby antibiotiky.

Dalším způsobem, jak vznikají záněty dělohy, je zavlečení infekce z děložního hrdla nebo z pochvy při operačních výkonech v dutině děložní, při kyretážích pro krvácení nebo v souvislosti se samovolným potratem či interrupcí. I tady je hlavním příznakem bolest v podbřišku a léčba antibiotiky je nevyhnutelná.